Jak si vybrat tu pravou: Právní formy podnikání pod lupou

Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je v České republice velmi populární formou podnikání, a to především pro svou jednoduchost a dostupnost. Jedná se o podnikání fyzické osoby, která je zapsaná v Živnostenském rejstříku. Podnikat na základě živnostenského oprávnění může osoba starší 18 let, bezúhonná a způsobilá k právním úkonům.

Existují dva typy živností: ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se dále dělí na volné, řemeslné a vázané. Pro jejich získání stačí splnit podmínky dané živnostenským zákonem a podat ohlášení na živnostenském úřadě. Koncesované živnosti vyžadují kromě splnění všeobecných podmínek i udělení koncese – zvláštního povolení od státního orgánu.

Mezi hlavní výhody živnostenského podnikání patří minimální administrativa, nižší náklady na založení a provoz oproti společnostem, a také možnost volně nakládat se ziskem. Na druhou stranu je živnostník odpovědný za své závazky celým svým majetkem, což může být v případě neúspěchu podnikání rizikové.

Živnostenské podnikání je vhodné pro jednotlivce a menší podnikatelské aktivity. Pokud plánujete rozsáhlejší podnikání s více společníky nebo potřebujete omezit riziko ručení, je vhodné zvážit založení obchodní společnosti.

Obchodní společnosti

V České republice existuje několik právních forem podnikání, které se liší mírou administrativy, ručením za závazky a daňovým zatížením. Mezi nejčastější patří OSVČ, společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.).

Obchodní společnosti představují specifickou skupinu právních forem podnikání, které se vyznačují tím, že jsou založeny na společenské smlouvě a jejich cílem je dosahování zisku. Mezi obchodní společnosti patří:

• Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
• Komanditní společnost (k.s.)
• Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
• Akciová společnost (a.s.)

Každá z těchto forem má svá specifika. Například v.o.s. a k.s. se vyznačují osobním ručením společníků za závazky společnosti, zatímco u s.r.o. a a.s. ručí společníci pouze do výše svého vkladu. Volba vhodné právní formy podnikání je klíčová pro úspěšné fungování firmy a je vhodné se o ní poradit s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.

Družstva

Družstvo představuje specifickou právní formu podnikání, která v sobě snoubí prvky osobního i kapitálového charakteru. Založení družstva vyžaduje minimálně tři osoby a nabízí poměrně flexibilní rámec pro fungování. Členové družstva, nazývaní družstevníci, se podílejí na jeho činnosti a zároveň z ní čerpají prospěch.

Přehled právních forem podnikání

Vlastnost	Živnostník (OSVČ)	Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
Založení	Jednoduché, na živnostenském úřadě	Složitější, vyžaduje notáře a zápis do obchodního rejstříku
Ručení za závazky	Celým svým majetkem	Do výše nesplaceného vkladu
Administrativní náročnost	Nižší	Vyšší
Daně	Daň z příjmů fyzických osob	Daň z příjmů právnických osob

Hlavní výhodou družstva je princip vzájemné pomoci a solidarity mezi členy. Družstvo jim umožňuje spojit síly, znalosti a kapitál k dosažení společného cíle, kterým může být například podnikání v určitém oboru, zajištění bydlení nebo poskytování služeb.

Z právního hlediska je družstvo samostatnou právnickou osobou, a nese tak odpovědnost za své závazky pouze svým majetkem. Ručení členů za závazky družstva je omezené, zpravidla do výše nesplaceného členského vkladu.

Družstvo se zakládá společenskou smlouvou a jeho činnost se řídí stanovami. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, která rozhoduje o zásadních otázkách jeho fungování.

V českém právním řádu existuje několik typů družstev, například bytová družstva, zemědělská družstva, výrobní družstva nebo spotřební družstva. Každý typ se specializuje na určitou oblast činnosti a má svá specifika.

Živnostenské podnikání

Živnostenské podnikání je v České republice velmi populární formou podnikání, a to především pro svou jednoduchost a dostupnost. Jedná se o podnikání fyzické osoby, která je zapsaná v Živnostenském rejstříku. Podnikat na základě živnostenského oprávnění může osoba starší 18 let, bezúhonná a způsobilá k právním úkonům.

Existují dva typy živností: ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se dále dělí na volné, řemeslné a vázané. Pro jejich získání stačí splnit podmínky dané živnostenským zákonem a podat ohlášení na živnostenském úřadě. Koncesované živnosti vyžadují kromě splnění všeobecných podmínek i udělení koncese – zvláštního povolení od státního orgánu.

Mezi hlavní výhody živnostenského podnikání patří minimální administrativa, nižší náklady na založení a provoz oproti společnostem, a také možnost volně nakládat se ziskem. Na druhou stranu je živnostník odpovědný za své závazky celým svým majetkem, což může být v případě neúspěchu podnikání rizikové.

Živnostenské podnikání je vhodné pro jednotlivce a menší podnikatelské aktivity. Pokud plánujete rozsáhlejší podnikání s více společníky nebo potřebujete omezit riziko ručení, je vhodné zvážit založení obchodní společnosti.

1 Volné živnosti

Volné živnosti představují nejjednodušší a nejběžnější formu podnikání v České republice. Jsou vhodné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které chtějí začít podnikat s minimální administrativní zátěží. Pro jejich zahájení stačí splnit všeobecné podmínky, jako je dosažení věku 18 let, trestní bezúhonnost a způsobilost k právním úkonům. Není nutné skládat žádnou zkoušku ani prokazovat praxi v oboru.

Volné živnosti se dělí do 80 oborů, které jsou uvedeny v živnostenském zákoně. Patří sem například obchodní činnost, služby, řemeslná výroba, zemědělství a lesnictví. Pro každý obor jsou stanoveny konkrétní činnosti, které je možné vykonávat.

Výhodou volných živností je jejich jednoduchost a nízká administrativní náročnost. Podnikatel si sám určuje pracovní dobu, ceny svých služeb a má větší flexibilitu. Na druhou stranu nese plnou odpovědnost za výsledky svého podnikání a za případné závazky ručí celým svým majetkem.

Pro získání volné živnosti je nutné podat ohlášení živnostenskému úřadu. K tomu je potřeba vyplnit formulář a doložit potřebné dokumenty, jako je výpis z rejstříku trestů a doklad o zaplacení správního poplatku. Živnostenský úřad poté vydá osvědčení o živnostenském oprávnění, na základě kterého je možné začít podnikat.

2 Řemeslné živnosti

Řemeslné živnosti představují specifickou kategorii v rámci podnikání v České republice. Pro jejich provozování je nutné splňovat podmínku odborné způsobilosti, která je obvykle prokazována výučním listem, maturitním vysvědčením s maturitní zkouškou z odborné praxe nebo rekvalifikací. Existuje celkem 81 řemeslných živností, rozdělených do 3 skupin: volné, vázané a koncesované.

Výběr správné právní formy podnikání je jako stavba domu. Musíte zvolit pevné základy, které unesou vaše budoucí plány, a zároveň myslet na to, aby stavba odpovídala vašim potřebám a možnostem.

Božena Černá

3 Vázané živnosti

Vázané živnosti představují specifickou kategorii v rámci živnostenského podnikání v České republice. Na rozdíl od volných živností, kde stačí splnit obecné podmínky, vyžadují vázané živnosti prokázání odborné způsobilosti v daném oboru. Tato podmínka se vztahuje na osoby zapsané v obchodním rejstříku, tedy na právnické osoby a některé fyzické osoby – podnikatele.

Seznam vázaných živností je poměrně obsáhlý a zahrnuje činnosti, u nichž je kladen důraz na odbornost a bezpečnost z důvodu možného ohrožení zdraví, majetku nebo veřejného zájmu. Mezi typické příklady vázaných živností patří obory jako stavebnictví, autoopravárenství, zdravotnictví, veterinární péče, ale i některé služby, jako například vedení účetnictví.

Odborná způsobilost pro vázané živnosti se prokazuje různými způsoby, nejčastěji výučním listem, maturitním vysvědčením v daném oboru, vysokoškolským diplomem nebo rekvalifikačním kurzem s akreditací. Pro některé specifické profese je nutné doložit i praxi v oboru.

Pro přehlednost a snadnou orientaci je vhodné nahlédnout do živnostenského zákona, kde je uveden kompletní seznam vázaných živností a požadavky na odbornou způsobilost pro každou z nich.

4 Koncesované živnosti

Koncesované živnosti představují specifickou kategorii podnikání v České republice. Na rozdíl od volných živností, kde stačí splnit všeobecné podmínky, vyžadují koncese udělení zvláštního státního povolení – koncese. Tato podmínka plyne z povahy činností, které spadají pod koncesované živnosti. Typicky se jedná o obory s potenciálním dopadem na bezpečnost, zdraví, životní prostředí nebo veřejný zájem.

Mezi koncesované živnosti patří například provozování pohřební služby, taxislužby, výroba a prodej zbraní a střeliva, provozování autoškoly nebo poskytování telekomunikačních služeb. Udělení koncese je vázáno na splnění přísnějších podmínek, než je tomu u volných živností. Žadatel musí prokázat odbornou způsobilost, bezúhonnost a finanční způsobilost. Zároveň musí splňovat technické a provozní požadavky kladené na danou činnost.

Koncese se uděluje na dobu určitou a může být za určitých podmínek odebrána. Kontrolu nad dodržováním podmínek koncese provádí příslušný správní orgán. Pro podnikatele představují koncesované živnosti možnost podnikat v regulovaných oborech, zároveň jsou však spojeny s větší administrativní zátěží a odpovědností.

Obchodní společnosti

V České republice existuje několik právních forem podnikání, které se liší mírou administrativy, ručením za závazky a daňovým zatížením. Mezi nejčastější patří OSVČ, společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.).

Obchodní společnosti představují specifickou skupinu právních forem podnikání, které se vyznačují tím, že jsou založeny na společenské smlouvě a jejich cílem je dosahování zisku. Mezi obchodní společnosti patří:

• Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)
• Komanditní společnost (k.s.)
• Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)
• Akciová společnost (a.s.)

Každá z těchto forem má svá specifika. Například v.o.s. a k.s. se vyznačují osobním ručením společníků za závazky společnosti, zatímco u s.r.o. a a.s. ručí společníci pouze do výše svého vkladu. Volba vhodné právní formy podnikání je klíčová pro úspěšné fungování firmy a je vhodné se o ní poradit s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.

1 Veřejná obchodní společnost

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.) je jednou ze čtyř základních právních forem podnikání v České republice. Jde o osobní společnost, ve které alespoň dva společníci podnikají pod společným obchodním jménem a ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Vzniká zápisem do obchodního rejstříku.

Hlavní výhodou v.o.s. je relativně snadné založení a minimální byrokratická zátěž. Společníci se dělí o zisky a ztráty dle dohody v společenské smlouvě. Nevýhodou je pak neomezené ručení společníků, což může být rizikové. V případě neúspěchu podnikání totiž společníci odpovídají za dluhy i svým osobním majetkem.

V.o.s. je vhodná forma podnikání pro menší a střední podniky, kde se společníci dobře znají a důvěřují si. Typicky se s ní setkáváme u rodinných firem nebo menších výrobních podniků. Pro začínající podnikatele s omezeným kapitálem a vysokou mírou rizika podnikání však může být vhodnější jiná forma, například společnost s ručením omezeným.

2 Komanditní společnost

Komanditní společnost (k.s.) je specifickou formou obchodní společnosti, která spojuje prvky osobní i kapitálové společnosti. V praxi se s ní setkáváme méně často než s OSVČ nebo společností s ručením omezeným.

Základním rysem k.s. je existence dvou typů společníků: komanditistů a komplementářů.
Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku, podobně jako společníci v s.r.o.
Naopak komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, stejně jako osoby samostatně výdělečně činné.

Komanditní společnost se zakládá společenskou smlouvou, která musí obsahovat určení komanditistů a komplementářů a výši vkladu každého komanditisty. Do obchodního rejstříku se zapisují údaje o komplementářích, nikoliv o komanditistech.

Výhodou komanditní společnosti může být oddělení funkce investora (komanditista) a osoby řídící podnikání (komplementář). Nevýhodou je pak složitější struktura a menší flexibilita v porovnání s jednoduššími formami podnikání.

Volba vhodné právní formy podnikání je vždy individuální a závisí na mnoha faktorech, jako je například druh podnikání, výše počátečního kapitálu, ochota nést riziko nebo počet zakladatelů. Před založením jakéhokoliv podnikání je vhodné konzultovat výběr právní formy s odborníkem, například s advokátem nebo daňovým poradcem.

3 Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) je v České republice nejoblíbenější právní formou podnikání. Její obliba pramení z relativně jednoduchého založení a fungování a také z omezeného ručení společníků. Společníci s.r.o. ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu. To znamená, že v případě neúspěchu podnikání neriskují svůj osobní majetek nad rámec vložených finančních prostředků.

Základní kapitál s.r.o. musí činit alespoň 1 korunu. Společnost s ručením omezeným může založit jedna nebo více osob, ať už fyzických, nebo právnických. Společnost řídí jednatel, kterého jmenuje valná hromada, nejvyšší orgán společnosti. Valnou hromadu tvoří všichni společníci.

Mezi hlavní výhody s.r.o. patří:

Omezené ručení společníků

Relativně nízký základní kapitál

Flexibilní struktura a fungování

Nevýhodou pak může být:

Administrativní náročnost oproti OSVČ

Nutnost vést účetnictví

S.r.o. je vhodnou volbou pro podnikatele, kteří chtějí omezit své riziko a zároveň hledají flexibilní a transparentní právní formu podnikání.

4 Akciová společnost

Akciová společnost je kapitálově založená obchodní společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o jmenovité hodnotě. Její vznik, existence a zánik upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Akciová společnost je nejnáročnější formou podnikání z hlediska založení i fungování. Vyžaduje značné finanční prostředky už při svém vzniku, kdy je nutné splatit základní kapitál ve výši minimálně 2 000 000 Kč, resp. 80 000 EUR, pokud se volí základní kapitál vyjádřený v eurech.

Akciová společnost je dále charakteristická omezeným ručením akcionářů, kteří odpovídají za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu na jimi upsané akcie. Akcionáři se nepodílejí na řízení společnosti přímo, ale prostřednictvím valné hromady, která je nejvyšším orgánem společnosti. Výkonným orgánem je představenstvo, kontrolním orgánem pak dozorčí rada.

Založení akciové společnosti je poměrně složitým procesem, který vyžaduje znalost právních předpisů a účetních standardů. Pro založení je nutné sepsat zakladatelskou smlouvu nebo statut, nechat si je schválit u notáře a zapsat společnost do obchodního rejstříku. Akciová společnost je vhodnou formou podnikání pro velké a kapitálově silné subjekty, které chtějí omezit riziko podnikání a získat přístup k většímu objemu kapitálu.

Družstva

Družstvo představuje specifickou právní formu podnikání, která v sobě snoubí prvky osobního i kapitálového charakteru. Založení družstva vyžaduje minimálně tři osoby a nabízí poměrně flexibilní rámec pro fungování. Členové družstva, nazývaní družstevníci, se podílejí na jeho činnosti a zároveň z ní čerpají prospěch.

Hlavní výhodou družstva je princip vzájemné pomoci a solidarity mezi členy. Družstvo jim umožňuje spojit síly, znalosti a kapitál k dosažení společného cíle, kterým může být například podnikání v určitém oboru, zajištění bydlení nebo poskytování služeb.

Z právního hlediska je družstvo samostatnou právnickou osobou, a nese tak odpovědnost za své závazky pouze svým majetkem. Ručení členů za závazky družstva je omezené, zpravidla do výše nesplaceného členského vkladu.

Družstvo se zakládá společenskou smlouvou a jeho činnost se řídí stanovami. Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze, která rozhoduje o zásadních otázkách jeho fungování.

V českém právním řádu existuje několik typů družstev, například bytová družstva, zemědělská družstva, výrobní družstva nebo spotřební družstva. Každý typ se specializuje na určitou oblast činnosti a má svá specifika.

1 Bytová družstva

Bytová družstva představují specifickou právní formu, která nezapadá přímo do tradičního schématu podnikání. Jejich primárním cílem není generování zisku, ale zajištění bytových potřeb svých členů. Členové družstva se sdružují, aby společně financovali výstavbu nebo koupi nemovitosti, ve které následně bydlí.

Z právního hlediska se jedná o právnickou osobu, která odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové družstva neručí za jeho závazky. Bytové družstvo se řídí svými stanovami a zákonem o bytových družstvech.

V rámci přehledu právních forem podnikání se bytová družstva obvykle uvádějí samostatně, jelikož nesplňují všechny znaky typické pro podnikatelské subjekty. Nicméně, pro úplnost je důležité je zmínit, neboť hrají významnou roli na trhu s bydlením.

2 Výrobní družstva

Výrobní družstva představují specifickou formu podnikání, která v sobě snoubí prvky kolektivního vlastnictví a demokratického řízení s cílem dosahovat hospodářského prospěchu pro své členy. V České republice spadají pod právní úpravu zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích.

Základním stavebním kamenem výrobního družstva jsou jeho členové, kteří se sdružují za účelem společné podnikatelské činnosti. Minimální počet členů pro založení družstva je 5 fyzických osob nebo 2 právnické osoby. Členové se podílejí na základním kapitálu družstva vklady, jejichž výše je dána stanovami. Výše vkladu následně určuje hlasovací práva člena na členské schůzi, která je nejvyšším orgánem družstva.

Výrobní družstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Ručení členů za závazky družstva je omezené, zpravidla do výše nesplaceného členského vkladu. Zisk družstva se rozděluje mezi členy dle jejich pracovního podílu nebo dle stanov. Výrobní družstva se často uplatňují v oblastech jako je zemědělství, řemeslná výroba nebo služby, kde je kladen důraz na spolupráci a sdílení zdrojů.

3 Zemědělská družstva

Zemědělská družstva představují specifickou právní formu podnikání, která je úzce spjata s zemědělskou výrobou. Tato družstva se řídí zákonem o zemědělském družstevnictví a sdružují zemědělce za účelem společného hospodaření na půdě. Hlavní výhodou zemědělského družstva je sdružování zdrojů a snížení rizik spojených s podnikáním v zemědělství. Členové družstva do něj vstupují s cílem zlepšit své hospodářské postavení a dosáhnout vyšších zisků. Zemědělská družstva mohou působit v různých oblastech zemědělské výroby, jako je rostlinná a živočišná výroba, lesnictví nebo rybářství. Kromě výrobní činnosti se zemědělská družstva mohou věnovat i dalším aktivitám, například zpracování vlastních produktů nebo poskytování služeb pro své členy. V rámci přehledu právních forem podnikání v České republice patří zemědělská družstva mezi méně početné, ale stále významné subjekty.