Nemoc po výpovědi: Co vám náleží a na co máte právo?

Nemoc Po Skončení Pracovního Poměru

Výpovědní lhůta a nemocenská

Po skončení pracovního poměru, ať už výpovědí ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele, dohodou nebo uplynutím sjednané doby, běží standardně dvouměsíční ochranná lhůta. Během této doby má bývalý zaměstnanec nárok na nemocenské dávky, pokud onemocní. Důležité je, aby nemoc vznikla v této ochranné lhůtě a byla doložena neschopenkou od lékaře. Neschopenku je potřeba doručit na okresní správu sociálního zabezpečení, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od jejího vystavení.

Informace o nemoci po skončení pracovního poměru je důležité sdělit správě sociálního zabezpečení, i když si bývalý zaměstnanec v době nemoci již našel nové zaměstnání. V opačném případě by mu mohly vzniknout problémy s výplatou nemocenských dávek. Pokud by se bývalý zaměstnanec během ochranné lhůty stal osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ), nárok na nemocenské by mu zanikl.

Výpovědní lhůta nemá na vznik nároku na nemocenské po skončení pracovního poměru žádný vliv. I v případě, že by zaměstnanec dal výpověď s kratší výpovědní lhůtou, než je zákonná, ochranná lhůta pro vznik nároku na nemocenské by trvala standardně 2 měsíce.

Podmínky pro nárok na nemocenskou

Po skončení pracovního poměru, ať už výpovědí, dohodou nebo uplynutím sjednané doby, se může stát, že onemocníte. V takovém případě vás jistě bude zajímat, zda máte nárok na nemocenskou. Z dobré zprávy se bohužel radujete jen sedm dní. Pokud onemocníte do sedmi dnů od skončení pracovního poměru, máte nárok na nemocenskou od prvního dne nemoci. Nemocenskou vám bude vyplácet vaše bývalá zdravotní pojišťovna, u které jste byli pojištěni v době ukončení pracovního poměru. Důležité je, abyste byli v době vzniku pracovní neschopnosti účastni systému nemocenského pojištění. To znamená, že nesmíte být zaměstnáni, samostatně výdělečně činní nebo registrováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. V případě nemoci po uplynutí sedmidenní ochranné lhůty od skončení pracovního poměru bohužel na nemocenskou nárok nevzniká. V této situaci je vhodné zvážit čerpání náhradního volna, pokud vám nějaké zbývá, nebo se obrátit na svého lékaře s žádostí o vystavení potvrzení o pracovní neschopnosti pro případné omluvení absence u nového zaměstnavatele.

Délka nemocenské po výpovědi

Pokud vám skončil pracovní poměr a vy jste onemocněli, máte nárok na nemocenskou i po tomto datu. Důležité je, abyste splnili podmínky pro její přiznání. Nemocenské pojištění se odvádí pouze z příjmu ze zaměstnání. Pokud vám skončí pracovní poměr, zaniká vám i účast na nemocenském pojištění. To ale neznamená, že byste automaticky ztratili nárok na nemocenskou. Po skončení zaměstnání máte na přihlášení se do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce 7 dní. Pokud tak učiníte, stáváte se tzv. osobou v ochranné lhůtě a nárok na nemocenskou vám zůstává zachován. Ochranná lhůta trvá 7 dní. Pokud onemocníte v této lhůtě, musíte o této skutečnosti neprodleně informovat svého bývalého zaměstnavatele a svého praktického lékaře. Lékař vám vystaví neschopenku, kterou následně doručíte svému bývalému zaměstnavateli. Ten vám bude nemocenskou vyplácet prvních 14 dní nemoci. Od 15. dne nemoci pak nemocenskou vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Pokud se do evidence uchazečů o zaměstnání na Úřadu práce nepřihlásíte včas, nárok na nemocenskou ztrácíte. V takovém případě byste si museli platit zdravotní pojištění sami a nemocenskou byste nedostali. Je proto důležité si po skončení pracovního poměru včas vyřídit všechny formality, abyste o svůj nárok na nemocenskou nepřišli.

nemoc po skončení pracovního poměru

Výše nemocenské dávky

Po skončení pracovního poměru máte nárok na nemocenskou dávku jen za určitých podmínek. Důležité je, zda jste se po skončení zaměstnání přihlásili na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a zda jste v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta trvá 7 dní od skončení zaměstnání. Pokud onemocníte v této lhůtě a do 7 dnů se zaregistrujete na úřadu práce, nárok na nemocenskou vám vzniká.

Nemocenské se v tomto případě vyplácí od 15. dne nemoci, prvních 14 dní vám nenáleží žádná kompenzace. Výše nemocenské se pak počítá z průměrného denního výdělku, který jste měli u posledního zaměstnavatele. Pro výpočet se vychází z hrubé mzdy za posledních 12 měsíců před skončením zaměstnání.

Pokud jste se po skončení pracovního poměru na úřadu práce nezaregistrovali, nebo onemocníte až po uplynutí ochranné lhůty, na nemocenskou od státu nemáte nárok. V takovém případě je vhodné zvážit sjednání komerčního pojištění pro případ pracovní neschopnosti, které vám poskytne finanční podporu i v době, kdy nebudete moci pracovat.

Evidence na Úřadu práce

Po skončení pracovního poměru už nejste povinni doručovat neschopenku svému bývalému zaměstnavateli. Místo toho ji posíláte své zdravotní pojišťovně a Úřadu práce ČR, pokud jste se na něm zaregistrovali jako uchazeč o zaměstnání.

Doručení neschopenky Úřadu práce je důležité pro případnou náhradu mzdy za dobu nemoci a pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. Pokud byste neschopenku nedoručili, Úřad práce by vám mohl krátit nebo zastavit výplatu dávek. Neschopenku můžete doručit osobně, poštou nebo elektronicky, pokud vám to váš ošetřující lékař umožňuje.

nemoc po skončení pracovního poměru

Je důležité si uvědomit, že i když už nejste v pracovním poměru, nemoc po jeho skončení má svá specifika. Například nárok na nemocenskou vám vzniká až po uplynutí tzv. ochranné lhůty, která činí 7 dní od skončení zaměstnání.

V případě nejasností se vždy obraťte na Úřad práce ČR, kde vám rádi poskytnou bližší informace.

Konec pracovního poměru neznamená konec povinností. I po jeho skončení je nutné informovat o pracovní neschopnosti, a to jak z morálního, tak i právního hlediska.

Eliška Dvořáková

Podpora v nezaměstnanosti

Po skončení pracovního poměru máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, i když jste v pracovní neschopnosti. Důležité je, abyste splnili podmínky pro přiznání podpory, jako je evidence na úřadu práce a dostatečná doba pojištění. Nemoc po skončení pracovního poměru vám nebrání v pobírání podpory, ale je nutné o ní úřad práce informovat a doložit ji neschopenkou.

Během podpůrné doby se podpora vypočítává z průměrného výdělku za poslední zaměstnání. Pokud byste během pobírání podpory onemocněli, výše podpory se nemění. Je však důležité si uvědomit, že doba strávená v pracovní neschopnosti se nezapočítává do doby pobírání podpory.

Informace o nemoci po skončení pracovního poměru je nutné sdělit úřadu práce co nejdříve. K tomu slouží formulář "Hlášení o nástupu dočasné pracovní neschopnosti", který je dostupný na webových stránkách úřadu práce nebo na pobočkách. Spolu s hlášením je nutné doložit i neschopenku od lékaře.

Hledání nové práce

Pro řadu lidí je ukončení pracovního poměru stresující situací, a to i v případě, že odchází z vlastní vůle. Bohužel, stres a napětí mohou negativně ovlivnit náš imunitní systém a zvýšit riziko onemocnění. Co dělat, když vás po skončení pracovního poměru postihne nemoc? V první řadě je důležité dát si čas na zotavení a nezanedbávat své zdraví. Léčba a rekonvalescence by měly být vaší prioritou.

Co se týče hledání nové práce během nemoci, je to individuální. Pokud se cítíte dostatečně silní a motivovaní, můžete začít s procházením pracovních nabídek a aktualizací životopisu. Mnoho firem v dnešní době umožňuje i online pohovory, které můžete absolvovat z pohodlí domova. Na druhou stranu, pokud vám nemoc znemožňuje plně se soustředit na hledání práce, dopřejte si čas na zotavení. Není ostuda informovat potenciálního zaměstnavatele o svém zdravotním stavu, pokud by to mohlo ovlivnit vaši dostupnost nebo výkon. Důležité je najít rovnováhu mezi péčí o své zdraví a aktivním přístupem k hledání nové práce.

nemoc po skončení pracovního poměru

Práva a povinnosti pacienta

Po skončení pracovního poměru má pacient stále práva a povinnosti týkající se jeho zdravotního stavu. I když už není v pracovním poměru, má právo na poskytování zdravotních služeb a na informace o svém zdravotním stavu. Zdravotní pojištění mu běží i nadále, a to buď z důvodu evidence na úřadu práce, nebo dobrovolného pojištění.

Vlastnost Popis
Název v češtině Nemoc po skončení pracovního poměru
Délka podpory Závisí na okolnostech - viz článek

Pacient je povinen informovat svého lékaře o všech skutečnostech, které mohou mít vliv na jeho zdravotní stav, včetně ukončení pracovního poměru. Tyto informace jsou důležité pro správné stanovení diagnózy a léčby. Lékař je vázán lékařským tajemstvím a nesmí sdělovat informace o zdravotním stavu pacienta třetím osobám, a to ani bývalému zaměstnavateli.

V případě pracovní neschopnosti po skončení pracovního poměru náleží pacientovi náhrada mzdy od jeho bývalého zaměstnavatele pouze do dne skončení pracovního poměru. Poté mu vzniká nárok na nemocenské dávky od státu, a to za splnění zákonných podmínek.

Lékařské posudky a kontroly

Po skončení pracovního poměru je důležité vědět, jaká práva a povinnosti vám náleží v souvislosti s nemocí. Pokud onemocníte po skončení pracovního poměru, nemáte nárok na náhradu mzdy od bývalého zaměstnavatele. Vznikne-li vám pracovní neschopnost (PN) do 7 dnů od skončení pracovního poměru, můžete požádat o nemocenskou Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podmínkou je, abyste v době vzniku pracovní neschopnosti byli účastni nemocenského pojištění. To znamená, že musíte být buď zaměstnáni (i na dohodu s odvody), registrováni na úřadu práce nebo v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání. Délka ochranné lhůty je 7 dní. Pokud onemocníte po uplynutí ochranné lhůty, nárok na nemocenskou vám nevznikne. V případě nemoci po skončení pracovního poměru je důležité informovat o svém zdravotním stavu ČSSZ a případně i svého praktického lékaře. Lékař vám vystaví potvrzení o pracovní neschopnosti, které je nutné doručit ČSSZ. Na základě tohoto potvrzení a dalších dokladů vám ČSSZ vyplatí nemocenskou. Pamatujte, že poskytování informací o vašem zdravotním stavu je dobrovolné.

nemoc po skončení pracovního poměru

Nemoc a odstupné

Po skončení pracovního poměru, ať už dohodou, výpovědí nebo skončením na dobu určitou, může nastat situace, kdy onemocníte. Co se v takovém případě děje s nárokem na nemocenskou a jak je to s odstupným?

V první řadě je důležité vědět, že nárok na nemocenskou nevzniká automaticky. Abyste na ni měli nárok, musíte splnit podmínku tzv. ochranné lhůty. Ta činí 7 dní od skončení zaměstnání. Pokud tedy onemocníte do 7 dnů od data, kdy vám skončil pracovní poměr, a splňujete ostatní podmínky pro nárok na nemocenskou (např. účast na nemocenském pojištění po dobu alespoň 3 měsíců v posledních 2 letech), máte nárok na nemocenskou od prvního dne nemoci.

Pokud onemocníte 8. den po skončení pracovního poměru a později, nárok na nemocenskou vám nevznikne. V takovém případě se musíte registrovat na Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a požádat o podporu v nezaměstnanosti.

Odstupné je jednorázová platba od zaměstnavatele, na kterou máte nárok v případě skončení pracovního poměru z určitých důvodů, například při organizačních změnách ve firmě nebo při nadbytečnosti. Výše odstupného se odvíjí od délky vašeho působení u zaměstnavatele.

Nemoc po skončení pracovního poměru nemá na nárok a výši odstupného žádný vliv. Pokud vám tedy vznikl nárok na odstupné, bude vám vyplaceno v plné výši bez ohledu na to, zda po skončení pracovního poměru onemocníte nebo ne.

Další možná úskalí

Je důležité si uvědomit, že ne vždy je nárok na nemocenskou dávku po skončení pracovního poměru automatický. Existuje několik situací, které můžou vést k odmítnutí dávky. Například pokud byste nastoupili do nového zaměstnání dříve, než vám vznikl nárok na nemocenskou, o dávku byste přišli. Stejně tak byste o nárok přišli v případě, že byste si sami způsobili pracovní neschopnost úmyslně nebo v souvislosti s trestnou činností. Problémy můžou nastat i v případě, že byste nesplnili oznamovací povinnost vůči správě sociálního zabezpečení, například neoznámili včas změnu adresy nebo zdravotní pojišťovny. V neposlední řadě je nutné pamatovat na to, že nárok na nemocenskou je časově omezený. Po uplynutí stanovené doby, která je vázána na délku vašeho předchozího zaměstnání, nárok na dávku zaniká. Proto je vždy vhodné se v případě nejasností obrátit na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, která vám poskytne podrobnější informace a pomůže vám zorientovat se v dané problematice.

nemoc po skončení pracovního poměru