Neplacené volno: Co vám povoluje a zakazuje zákoník práce?

Neplacené volno: Co to je?

Neplacené volno představuje dobu, kdy zaměstnanec není povinen pracovat a zaměstnavatel mu za tuto dobu neposkytuje mzdu ani plat. Zákoník práce pojem "neplacené volno" výslovně nedefinuje, upravuje však situace, kdy má zaměstnanec nárok na volno bez náhrady mzdy. Mezi tyto situace patří například svatba zaměstnance, narození jeho dítěte, úmrtí rodinného příslušníka nebo stěhování. Zaměstnavatel může neplacené volno poskytnout i z jiných důvodů, a to na základě dohody se zaměstnancem. Důležité je, aby tato dohoda byla uzavřena písemně. V opačném případě se má za to, že k poskytnutí neplaceného volna nedošlo. Během neplaceného volna neběží zaměstnanci pracovní doba a nevzniká mu nárok na mzdu ani na většinu benefitů, na které by jinak měl nárok. Zaměstnavatel také není povinen během neplaceného volna odvádět za zaměstnance pojištění.

Zákoník práce a neplacené volno

Neplacené volno, zkráceně neplacenka, představuje dobu, kdy zaměstnanec nepracuje a zaměstnavatel mu za ni neposkytuje mzdu ani náhradu mzdy. Zákoník práce neplacené volno výslovně nezmiňuje, ale upravuje jej nepřímo. Zaměstnavatel ho může poskytnout na základě dohody se zaměstnancem. Tato dohoda by měla mít písemnou formu a obsahovat důležité náležitosti, jako je délka trvání neplaceného volna a případné podmínky.

Důležité je zmínit, že během neplaceného volna neběží zaměstnanci některé důležité lhůty, například pro čerpání dovolené. Zaměstnavatel také není povinen během neplaceného volna odvádět za zaměstnance sociální a zdravotní pojištění. Tyto povinnosti přechází na zaměstnance.

Neplacené volno může být výhodné pro obě strany. Zaměstnanec ho může využít k vyřešení osobních záležitostí, studiu nebo cestování. Zaměstnavatel zase ušetří na mzdě. Vždy je ale důležité zvážit všechna pro a proti a dohodu o neplaceném volnu pečlivě zvážit.

Nárok na neplacené volno?

Zákoník práce nezaručuje automatický nárok na neplacené volno. Zaměstnavatel není povinen neplacené volno poskytnout. Zákoník práce upravuje pouze některé situace, kdy má zaměstnanec právo na neplacené volno. Jde například o péči o dítě, ošetřování člena domácnosti nebo o studium. V ostatních případech záleží na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnanec může požádat o neplacené volno z jakéhokoli důvodu. Zaměstnavatel by měl žádost posoudit a písemně sdělit své rozhodnutí. Během neplaceného volna nevzniká nárok na mzdu. Zaměstnanec a zaměstnavatel se můžou dohodnout na jiné formě odměny. Důležité je myslet na to, že neplacené volno se nezapočítává do některých zákonných lhůt, například pro výpočet dovolené.

Neplacené volno vs. Dovolená

Vlastnost	Neplacené volno	Dovolená
Nárok dle zákoníku práce	Nezaručen	Ano, minimálně 4 týdny
Povinnost zaměstnavatele schválit	Ne	Ano, v souladu se zákoníkem práce a vnitřními předpisy
Náhrada mzdy	Ne	Ano

Délka neplaceného volna

Zákoník práce nestanovuje žádnou maximální délku neplaceného volna. Zaměstnavatel ho tedy může poskytnout i na dobu neurčitou. Vždy je ale nutné se na tom se zaměstnancem dohodnout. Délka neplaceného volna je tak plně v kompetenci dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákoník práce nijak neomezuje ani opakované čerpání neplaceného volna. Zaměstnanec tak může o neplacené volno žádat opakovaně, a to i bez udání důvodu. Zaměstnavatel ale není povinen mu opakovaně vyhovět. Zaměstnavatel musí zvážit všechny okolnosti a posoudit, zda mu provozní důvody umožňují neplacené volno poskytnout. Zaměstnanec by si měl být vědom rizik spojených s neplaceným volnem. Během neplaceného volna mu nevzniká nárok na mzdu ani na další benefity, jako je například dovolená. Zaměstnanec si také musí sám hradit zdravotní a sociální pojištění.

Žádost o neplacené volno

Neplacené volno, jak už název napovídá, je doba, kdy zaměstnanec nepracuje a nedostává za ni mzdu. Zákoník práce neplacené volno přímo nedefinuje, ale upravuje situace, kdy na něj má zaměstnanec právo. Mezi ně patří například svatba, narození dítěte, úmrtí blízké osoby nebo stěhování. V těchto případech je zaměstnavatel povinen žádosti o neplacené volno vyhovět, a to v délce stanovené zákoníkem práce.

Mimo tyto situace může být neplacené volno poskytnuto na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Důležité je, aby tato dohoda byla písemná. V žádosti o neplacené volno by mělo být uvedeno, z jakého důvodu o něj zaměstnanec žádá, na jak dlouhou dobu a od kdy do kdy. Zaměstnavatel by měl žádost písemně potvrdit, a to i v případě, že s ní nesouhlasí.

Ačkoliv je neplacené volno lákavou možností, jak si prodloužit dovolenou nebo si vyřídit osobní záležitosti, je potřeba myslet na to, že během něj nevzniká nárok na mzdu ani na některé další benefity, jako jsou například stravenky.

Zaměstnavatel může odmítnout?

Neplacené volno sice zní jako jednoduchá záležitost, ale zákoník práce k němu přistupuje s určitou opatrností. Zaměstnanec sice může o neplacené volno požádat, ale to neznamená, že mu ho zaměstnavatel musí automaticky schválit. Zákoník práce nestanovuje zaměstnavateli povinnost neplacené volno poskytnout. Zaměstnavatel tak může žádost o neplacené volno odmítnout, a to i bez udání důvodu. Důležité je, aby své rozhodnutí zaměstnanci sdělil jasně a srozumitelně, nejlépe písemně. Zaměstnanec by si měl být vědom toho, že neplacené volno není jeho nárok, ale vždy záleží na dohodě se zaměstnavatelem. V praxi se doporučuje, aby zaměstnanec s žádostí o neplacené volno oslovil zaměstnavatele s dostatečným předstihem a zároveň uvedl důvod své žádosti. Přestože zaměstnavatel nemá povinnost důvod akceptovat, může ho to v rozhodování ovlivnit. Vzájemná komunikace a ochota hledat řešení jsou v tomto případě klíčové.

Pracovní poměr a neplacené volno

Neplacené volno představuje specifický institut pracovního práva upravený v zákoníku práce. V zásadě umožňuje zaměstnanci čerpat volno z pracovních povinností, aniž by mu za tuto dobu náležela mzda. Zaměstnavatel není povinen neplacené volno poskytnout, ledaže by tak stanovovala kolektivní smlouva nebo jiná dohoda. Poskytnutí neplaceného volna je tak primárně závislé na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zákoník práce nestanovuje žádnou speciální formu pro tuto dohodu, doporučuje se však uzavřít ji písemně, aby nevznikly pochybnosti o obsahu a rozsahu dohody. V písemné žádosti o neplacené volno by měl zaměstnanec uvést důvod a předpokládanou dobu jeho čerpání. Zaměstnavatel by měl na žádost odpovědět taktéž písemně, a to i v případě, že s žádostí nesouhlasí. Během neplaceného volna se zaměstnanci nezapočítává tato doba do dovolené, ani do délky odpracované doby pro účely odstupného. Důležité je zmínit, že i během neplaceného volna se na zaměstnance vztahuje povinnost loajality k zaměstnavateli a zákaz konkurence, pokud nebylo dohodnuto jinak.

Pojištění během neplaceného volna

Neplacené volno, upravené v zákoníku práce, představuje specifické období, během kterého zaměstnanec není povinen docházet do práce a zaměstnavatel mu nevyplácí mzdu. Ačkoliv je zaměstnanec dočasně mimo pracovní proces, je důležité si uvědomit, že z jeho strany stále trvá povinnost platit si zdravotní a sociální pojištění. Během neplaceného volna se totiž zaměstnanec stává osobou samostatně výdělečně činnou (OSVČ) z hlediska placení pojistného. Výše plateb se odvíjí od minimální mzdy, nikoliv od předchozí mzdy u zaměstnavatele. Je nezbytné, aby si zaměstnanec sám hlídal termíny plateb a odváděl je včas, aby se vyhnul případným sankcím. Informace o přesných částkách a způsobu platby poskytne příslušná okresní správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna. Doporučuje se kontaktovat tyto instituce s dostatečným předstihem před začátkem neplaceného volna, aby měl zaměstnanec dostatek času na vyřízení všech náležitostí.

Neplacené volno a dovolená

Neplacené volno není v českém zákoníku práce definováno jako standardní typ volna. Jedná se o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy zaměstnanec nepobírá mzdu a zaměstnavatel nemá povinnost mu ji poskytnout. Zákoník práce upravuje pouze některé specifické případy neplaceného volna, například pro výkon funkce člena okrskové volební komise.

Zaměstnanec si nemůže neplacené volno jednostranně nařídit. Vždy je potřeba písemná dohoda se zaměstnavatelem, která by měla obsahovat důvod a délku neplaceného volna. Během neplaceného volna neběží zaměstnanci nárok na dovolenou, jelikož se nejedná o odpracovanou dobu. Zaměstnavatel také není povinen zaměstnanci během neplaceného volna vytvářet podmínky pro čerpání dovolené.

Je důležité si uvědomit, že neplacené volno může mít i další dopady, například na výši nemocenské nebo podpory v nezaměstnanosti. Před uzavřením dohody o neplaceném volnu je proto vhodné se informovat o všech důsledcích, které z něj pro zaměstnance plynou.

Neplacené volno není v zákoníku práce explicitně definováno, jedná se o dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Radomír Dvořák

Návrat do práce po volnu

Návrat do práce po volnu může být příjemnou změnou, ale také přináší určité povinnosti. Pokud jste si vybírali neplacené volno, je důležité znát svá práva a povinnosti podle Zákoníku práce. Neplacené volno samo o sobě nezakládá nárok na jeho poskytnutí. Zaměstnavatel ho může, ale nemusí schválit. Délka neplaceného volna závisí na dohodě mezi vámi a zaměstnavatelem. Zákoník práce nestanovuje žádnou minimální ani maximální délku. Po skončení neplaceného volna máte právo vrátit se na svou původní pozici a do stejných pracovních podmínek, jaké jste měli před jeho zahájením.