Neplacené volno: Kdy máte nárok a na co si dát pozor?

Zákoník práce a neplacené volno

Neplacené volno, lidově řečeno neplacenka, je pracovněprávní pojem označující dobu, kdy zaměstnanec není v práci a nebere si za to mzdu. Zákoník práce s pojmem „neplacené volno“ jako takovým nepracuje. Upravuje ale situace, kdy zaměstnanci nevzniká nárok na mzdu nebo plat. Zákoník práce v § 202 odst. 1 upravuje překážky v práci na straně zaměstnance. Jde o důležité osobní překážky v práci, kdy zaměstnanci náleží pracovní volno a v některých případech i náhrada mzdy nebo platu. Mezi tyto překážky patří například svatba, narození dítěte, úmrtí rodinného příslušníka a podobně. Zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno i z jiných vážných důvodů. Délka poskytnutého volna závisí na konkrétní situaci a na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V případě, že se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou na poskytnutí neplaceného volna, může si zaměstnanec vzít dovolenou, případně neplacené volno nahradit jiným dnem volna, na který mu vznikl nárok. Neplacené volno je třeba odlišovat od jiných situací, kdy zaměstnanec nepracuje a nepobírá mzdu, jako je například dovolená, nemocenská nebo ošetřovné.

Dohoda o neplaceném volnu

Neplacené volno představuje v pracovněprávní rovině specifický institut, kdy dochází k dočasnému přerušení pracovní povinnosti zaměstnance a zároveň nevzniká nárok na mzdu. Jde o dobrovolnou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která by měla být vždy písemně stvrzena. Zaměstnavatel nemá povinnost neplacené volno schválit, s výjimkou situací, kdy to stanoví zákoník práce nebo jiný právní předpis. Typicky se jedná o situace jako je svatba, narození dítěte, úmrtí blízké osoby, stěhování. Zaměstnanec si nemůže neplacené volno jednostranně nařídit.

Během neplaceného volna se zaměstnanci nezapočítává tato doba do délky dovolené, ale ani do odpracované doby pro účely odstupného. Důležité je zmínit, že zaměstnanec není v tomto období ze zákona chráněn proti výpovědi, ačkoliv etický přístup ze strany zaměstnavatele by to měl zohledňovat. Neplacené volno může být sjednáno na dobu určitou i neurčitou, přičemž v praxi se častěji setkáváme s variantou na dobu určitou. Vždy je vhodné, aby si obě strany předem vyjasnily veškeré náležitosti a podmínky neplaceného volna a zamezily tak případným budoucím sporům.

Délka neplaceného volna

Neplacené volno je skvělá možnost, jak si od práce na chvíli odpočinout a věnovat se jiným věcem, ať už je to cestování, rodina nebo třeba jenom zasloužený odpočinek. Zákoník práce sice délku neplaceného volna přímo neomezuje, ale je potřeba se domluvit s vaším zaměstnavatelem. Ten vám neplacené volno nemusí automaticky schválit, záleží to na provozních důvodech a také na vaší dosavadní spolehlivosti. Důležité je vědět, že během neplaceného volna vám neběží nárok na dovolenou a nedostáváte ani mzdu. Zaměstnavatel za vás také neodvádí zdravotní a sociální pojištění, takže je potřeba si ho v tomto období hradit sám. Před odchodem na neplacené volno je vždycky nejlepší si se zaměstnavatelem všechno důkladně probrat a písemně potvrdit, abyste se vyhnuli případným nedorozuměním.

Zaměstnancovi povinnosti během volna

Neplacené volno, tedy doba, kdy zaměstnanec není v práci a nebere si za to mzdu, s sebou přináší i určité povinnosti. Ačkoliv je zaměstnanec "volný" od pracovních úkolů, stále jej váže pracovní poměr se zaměstnavatelem. Zaměstnanec by se měl během neplaceného volna vyvarovat činností, které by mohly poškodit dobré jméno zaměstnavatele nebo narušit jeho obchodní zájmy. Platí to i pro konkurenční činnost. Zaměstnanec by neměl bez souhlasu zaměstnavatele pracovat pro konkurenci ani se jakkoliv podílet na aktivitách, které by mohly zaměstnavateli škodit. Důležité je také dbát na mlčenlivost a chránit důvěrné informace, ke kterým zaměstnanec přišel během svého působení u zaměstnavatele. I během neplaceného volna je důležité zůstat v kontaktu se zaměstnavatelem a informovat ho o případných změnách, například v adrese trvalého pobytu.

Ukončení neplaceného volna

Neplacené volno je skvělá možnost, jak si od práce na chvíli odpočinout a věnovat se jiným věcem, ať už je to cestování, rodina nebo třeba jenom zasloužený odpočinek. Je ale potřeba myslet na to, že neplacené volno není dovolená. Během něj nedostáváte výplatu a váš pracovní poměr běží dál. To znamená, že se vám tato doba nezapočítává do dovolené a máte také povinnost se vrátit zpátky do práce v domluveném termínu.

Ukončení neplaceného volna by mělo proběhnout hladce, obzvlášť pokud jste se se zaměstnavatelem předem domluvili na jeho trvání. Většinou stačí, když se po skončení volna jednoduše vrátíte do práce. Pro jistotu je ale vždycky lepší se se zaměstnavatelem spojit ještě před koncem neplaceného volna a potvrdit si datum vašeho návratu.

Může se stát, že se během vašeho volna v práci něco změní. Třeba se změní pracovní doba nebo náplň vaší práce. I o takových věcech je dobré se informovat ještě předtím, než se vrátíte.

Neplacené volno a dovolená

Neplacené volno je pracovněprávní pojem označující dobu, kdy zaměstnanec není v práci a nebere si za to mzdu. Na rozdíl od dovolené, která je placená a zaměstnanec na ni má ze zákona nárok, je neplacené volno dobrovolné a závisí na dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatel nemá povinnost neplacené volno schválit, ale v praxi se tak často děje z důvodu vstřícnosti a udržení si dobrých vztahů se zaměstnanci. Neplacené volno se poskytuje na základě písemné žádosti zaměstnance, ve které uvede důvod a předpokládanou dobu jeho trvání. Zaměstnavatel by měl na žádost odpovědět také písemně, a to i v případě, že s žádostí nesouhlasí. Během neplaceného volna nevzniká zaměstnanci nárok na mzdu ani na další benefity, jako jsou stravenky nebo příspěvky na penzijní připojištění. Zaměstnanec je však i nadále v pracovním poměru a zaměstnavatel je povinen mu jeho pracovní místo po skončení neplaceného volna opět poskytnout. Důležité je zmínit, že doba neplaceného volna se nezapočítává do dovolené. Neplacené volno je tedy flexibilní nástroj, který umožňuje zaměstnancům řešit různé životní situace, aniž by museli ukončovat pracovní poměr.

Nemoc během neplaceného volna

Neplacené volno představuje pro zaměstnance specifickou situaci z hlediska nemocenského pojištění. Během této doby totiž nevzniká účast na tomto pojištění, jelikož se nejedná o výkon práce ani o dobu, za kterou by zaměstnanci náležela mzda. Co to v praxi znamená? Pokud zaměstnanec onemocní během neplaceného volna, nemá nárok na nemocenské dávky. To platí i v případě, že by onemocnění bylo důsledkem úrazu, který se stal ještě v době výkonu práce. Zaměstnanec si v takovém případě musí hradit náklady na léky a případnou lékařskou péči sám. Vzniká zde ovšem povinnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení k nemocenskému pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů (OBZP). Tímto krokem se zajistí, aby nevznikly dluhy na pojistném. Po skončení neplaceného volna a nástupu zpět do práce je zaměstnanec povinen o této skutečnosti informovat svého zaměstnavatele, aby mu mohla být opět odváděna příslušná pojistná.

Neplacené volno a odstupné

Neplacené volno představuje specifickou situaci v pracovněprávních vztazích, kdy zaměstnanec nepobírá mzdu. Jde o dobu, kdy zaměstnanec není povinen docházet do práce a zaměstnavatel mu za tuto dobu nevyplací mzdu ani plat. Důležité je zmínit, že neplacené volno se nezapočítává do dovolené. Zaměstnanec si o neplacené volno musí písemně požádat a zaměstnavatel s ním musí písemně souhlasit. Zaměstnavatel nemá povinnost žádosti o neplacené volno vyhovět. Existují však situace, kdy je zaměstnavatel povinen neplacené volno poskytnout. Typicky se jedná o případy jako svatba, narození dítěte, úmrtí v rodině nebo stěhování.

Odstupné je jednorázová platba, kterou dostane zaměstnanec při skončení pracovního poměru. Nárok na odstupné vzniká v zákonem stanovených případech, například při hromadném propouštění nebo pokud zaměstnanec rozvázal pracovní poměr z důvodu zdravých potíží. Výše odstupného se odvíjí od délky trvání pracovního poměru u daného zaměstnavatele. Neplacené volno nemá na vznik nároku na odstupné vliv. To znamená, že doba strávená na neplaceném volnu se nezapočítává do délky trvání pracovního poměru pro účely výpočtu odstupného.

Neplacené volno a evidence práce

Neplacené volno je pracovněprávní pojem označující dobu, kdy zaměstnanec není v práci a nebere si za to mzdu. Zaměstnavatel není povinen poskytnout zaměstnanci neplacené volno, ledaže by to bylo uvedeno v pracovní smlouvě, vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě. Zaměstnanec a zaměstnavatel se můžou dohodnout na neplaceném volnu i ústně. Doporučuje se ale písemná forma, aby se předešlo případným sporům. Během neplaceného volna nenáleží zaměstnanci mzda ani náhrada mzdy. Zaměstnavatel také neodvádí za zaměstnance v neplaceném volnu sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec si je v tomto období povinen hradit sám. Důležité je zmínit, že neplacené volno se nezapočítává do dovolené. Zaměstnanec má i během neplaceného volna nárok na poskytnutí pracovního volna z důvodu účasti na svatbě, narození dítěte nebo úmrtí blízké osoby. Neplacené volno je vhodné v situacích, kdy zaměstnanec potřebuje delší volno z pracovních povinností, například z rodinných důvodů, studia nebo cestování.

Vlastnost	Neplacené volno	Dovolená
Nárok na mzdu	Ne	Ano
Nárok na odvody sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnavatelem	Ne (v případě kratšího volna ano, záleží na délce)	Ano

Neplacené volno a pojištění

Neplacené volno představuje pro řadu zaměstnanců lákavou možnost, jak si zařídit delší volno bez nutnosti čerpání dovolené. Ať už se jedná o cestu do zahraničí, rekonstrukci bytu nebo péči o blízkého, neplacené volno skýtá flexibilitu. Je ale důležité si uvědomit, že tato volnost s sebou nese i jistá úskalí, a to především v oblasti pojištění. Během neplaceného volna totiž zaměstnavatel neodvádí za zaměstnance žádné sociální ani zdravotní pojištění. Zaměstnanec se tak stává osobou bez zdanitelných příjmů a má povinnost platit si zdravotní pojištění sám. Výše pojistného se odvíjí od minimální mzdy. Sociální pojištění si platit nemusí, ale je vhodné zvážit dobrovolné důchodové pojištění, aby nevznikla mezera v odvodech. Neplacené volno má také vliv na nárok na nemocenské dávky. Pro jeho přiznání je nutné splnit podmínku nemocenského pojištění v posledních třech měsících před začátkem pracovní neschopnosti. Pokud tedy zaměstnanec nastoupí na nemocenskou bezprostředně po skončení neplaceného volna, nárok na nemocenskou mu nevznikne. Před plánováním neplaceného volna je proto zásadní důkladně zvážit veškeré aspekty a probrat je se zaměstnavatelem i příslušnými institucemi.

Neplacené volno v zahraničí

Neplacené volno, v pracovněprávním kontextu označované jako „volno bez náhrady mzdy“, představuje specifickou situaci, kdy zaměstnanec dočasně nepokračuje ve své pracovní činnosti a zároveň mu za tuto dobu nenáleží mzda. V České republice se řídí ustanoveními Zákoníku práce a obvykle je vnímáno jako dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zaměstnavatel není povinen neplacené volno schválit, s výjimkou případů stanovených zákonem, jako je například péče o dítě.

V zahraničí se pravidla a podmínky pro neplacené volno liší v závislosti na konkrétní zemi a jejích pracovněprávních předpisech. V některých zemích, zejména v Evropské unii, existují směrnice, které stanovují minimální standardy pro volno z pracovních důvodů, včetně neplaceného volna. Například směrnice o rodičovské dovolené zaručuje rodičům právo na neplacené volno z důvodu péče o dítě do určitého věku.

V USA federální zákony negarantují zaměstnancům právo na neplacené volno, nicméně některé státy a zaměstnavatelé mohou mít vlastní programy a politiky, které toto umožňují. Důležité je si uvědomit, že neplacené volno může mít dopad na některé zaměstnanecké výhody, jako je například zdravotní pojištění, a proto je vždy vhodné se informovat o konkrétních podmínkách u svého zaměstnavatele.

Neplacené volno je jako houpačka. Chvíli si užíváte volnosti a pak doháníte, co jste zameškali.

Zdeněk Dvořák

Časté dotazy ohledně neplaceného volna

Někteří se ptají, zda má zaměstnavatel povinnost neplacené volno schválit. Odpověď zní, že ne. Zaměstnavatel nemá ze zákona povinnost neplacené volno poskytnout. Je to spíše na jeho dobrovolném rozhodnutí, zda žádosti zaměstnance vyhoví. Důležité je zmínit, že s neplaceným volnem se nepojí odvody na sociální a zdravotní pojištění. Tyto odvody si musí zaměstnanec hradit v době neplaceného volna sám. Výjimkou je situace, kdy je neplacené volno sjednáno na základě kolektivní smlouvy. V takovém případě se může lišit i to, zda je zaměstnavatel povinen odvody hradit. Zaměstnanec by si měl před podpisem jakékoli dohody o neplaceném volnu pečlivě prostudovat všechny její body. V případě nejasností je vhodné obrátit se na odborníka na pracovní právo. Neplacené volno může být pro zaměstnance výhodné v různých životních situacích. Může posloužit k vyřízení osobních záležitostí, cestování nebo třeba i k péči o člena rodiny. Je však důležité si uvědomit, že se jedná o specifický typ volna, který s sebou nese i některé povinnosti.