Rejstřík svěřenských fondů: Co nového přináší evidence

Definice a účel svěřenského fondu

Svěřenský fond představuje specifickou formu správy majetku, která byla do českého právního řádu zavedena s účinností nového občanského zákoníku v roce 2014. Jedná se o právní konstrukci, při níž zakladatel vyčlení ze svého majetku určitou část a svěří ji svěřenskému správci k určitému účelu. Vzniká tak oddělené a nezávislé vlastnictví majetku, který svěřenský správce spravuje ve prospěch beneficienta neboli obmyšleného.

Základním účelem svěřenského fondu je ochrana a správa majetku, přičemž tento institut nachází využití v různých životních situacích. Může sloužit k zajištění mezigeneračního převodu majetku, k ochraně rodinného jmění, k charitativním účelům nebo k realizaci podnikatelských záměrů. Svěřenský fond není právnickou osobou, představuje však samostatné vlastnictví, které je odděleno jak od majetku zakladatele, tak od majetku správce i obmyšleného.

V kontextu evidence svěřenských fondů je klíčová transparentnost a důvěryhodnost. Proto byl zaveden rejstřík svěřenských fondů, který je veřejným seznamem vedeným příslušnými krajskými soudy. Do tohoto rejstříku se povinně zapisují základní údaje o svěřenském fondu, včetně informací o zakladateli, svěřenském správci, obmyšleném a účelu fondu. Veřejnost rejstříku svěřenských fondů přispívá k právní jistotě třetích osob a umožňuje efektivní kontrolu nad fungováním těchto fondů.

Svěřenský fond může být zřízen pro soukromý nebo veřejný účel. Soukromý účel obvykle souvisí s podporou určité osoby nebo skupiny osob, například členů rodiny. Veřejný účel směřuje k obecnému prospěchu společnosti, například podpoře vzdělávání, vědy, kultury nebo zdravotnictví. Každý svěřenský fond musí mít jasně definovaný účel, který je závazný a určující pro správu svěřeného majetku.

Významným aspektem svěřenského fondu je jeho flexibilita. Zakladatel může ve statutu fondu stanovit různé podmínky a pravidla pro správu majetku, určit způsob rozdělování výnosů mezi obmyšlené nebo stanovit podmínky pro změnu beneficientů. Tato flexibilita umožňuje přizpůsobit fond konkrétním potřebám a okolnostem, zároveň však klade vysoké nároky na precizní právní úpravu ve statutu fondu.

Evidence v rejstříku svěřenských fondů má také preventivní funkci proti možnému zneužití tohoto institutu k praní špinavých peněz nebo k daňovým únikům. Povinnost zápisu do rejstříku a zveřejnění základních informací o fondu přispívá k transparentnosti celého systému a umožňuje státním orgánům efektivní dohled nad fungováním svěřenských fondů.

Povinnost zápisu do rejstříku

Zákon stanovuje jednoznačnou povinnost zapsat svěřenský fond do evidence svěřenských fondů, která je vedena příslušnými rejstříkovými soudy. Tato povinnost vzniká okamžikem vytvoření svěřenského fondu a musí být splněna bez zbytečného odkladu. Svěřenský fond vzniká okamžikem, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě, přičemž samotný zápis do rejstříku má deklaratorní charakter.

Návrh na zápis do evidence svěřenských fondů podává svěřenský správce, který musí být řádně ustanoven zakladatelem fondu. K návrhu je nutné přiložit statut svěřenského fondu a další zákonem požadované dokumenty, včetně dokladů o svěřenském správci, zakladateli a obmyšlených osobách. Rejstříkový soud následně přezkoumá předložené dokumenty a rozhodne o zápisu do evidence.

Nezapsání svěřenského fondu do rejstříku může mít závažné právní důsledky. Především může být značně omezena možnost svěřenského fondu jednat s třetími stranami, jelikož údaje zapsané v rejstříku požívají principu materiální publicity. To znamená, že třetí osoby se mohou spolehnout na pravdivost a úplnost údajů zapsaných v rejstříku. Bez řádného zápisu může být také zpochybněna transparentnost celého svěřenského fondu.

Evidence svěřenských fondů obsahuje klíčové informace o fondu, jako jsou identifikační údaje zakladatele, svěřenského správce a obmyšleného, účel fondu, doba trvání a označení majetku, který tvoří svěřenský fond. Některé údaje mohou být na žádost znepřístupněny veřejnosti, pokud pro to existují závažné důvody, například ochrana soukromí obmyšlených osob.

Svěřenský správce má také povinnost průběžně aktualizovat údaje zapsané v rejstříku. Jakékoliv změny v údajích musí být oznámeny rejstříkovému soudu do 30 dnů od jejich vzniku. Tato povinnost se týká například změny svěřenského správce, obmyšlených osob nebo účelu fondu. Nesplnění této povinnosti může vést k uložení sankce ze strany rejstříkového soudu.

Pro zajištění transparentnosti a důvěryhodnosti svěřenských fondů je důležité, aby všechny relevantní informace byly řádně zapsány a aktualizovány. Rejstřík svěřenských fondů slouží jako důležitý nástroj pro prevenci praní špinavých peněz a zajištění právní jistoty při obchodním styku. Veřejnost má právo nahlížet do veřejné části rejstříku a získávat z něj výpisy, což přispívá k transparentnosti celého systému správy svěřenských fondů.

V případě, že svěřenský fond přestane existovat, je povinností svěřenského správce podat návrh na výmaz z evidence. Tento krok musí být učiněn bez zbytečného odkladu po zániku fondu a musí být doložen příslušnými dokumenty prokazujícími důvod zániku svěřenského fondu.

Veřejná a neveřejná část rejstříku

Evidence svěřenských fondů se dělí na dvě základní části - veřejnou a neveřejnou. Veřejná část rejstříku je přístupná každému bez omezení a lze do ní nahlížet a pořizovat si z ní výpisy, opisy a kopie. Tato část obsahuje základní údaje o svěřenském fondu, jako je jeho označení, účel, datum vzniku a zániku, identifikační číslo a údaje o svěřenském správci.

Neveřejná část rejstříku obsahuje citlivější informace a přístup k ní je omezen pouze na zákonem stanovené osoby a orgány. Do neveřejné části mohou nahlížet zakladatelé svěřenského fondu, svěřenský správce, obmyšlený a další osoby, které osvědčí právní zájem. Mezi tyto osoby patří také orgány veřejné moci při výkonu své působnosti, zejména soudy, orgány činné v trestním řízení, správci daně, exekutoři a další oprávněné subjekty.

V neveřejné části rejstříku jsou uloženy především statut svěřenského fondu, smlouva o jeho vytvoření a další dokumenty související s jeho vznikem a fungováním. Tyto dokumenty často obsahují citlivé informace o majetku vloženém do fondu, podmínkách jeho správy a rozdělení výnosů mezi obmyšlené osoby. Ochrana těchto údajů je důležitá pro zachování soukromí zúčastněných osob a zamezení zneužití informací.

Rozdělení rejstříku na veřejnou a neveřejnou část představuje vyvážený kompromis mezi potřebou transparentnosti a ochranou soukromí. Veřejná část zajišťuje základní informovanost o existenci a fungování svěřenských fondů, zatímco neveřejná část chrání citlivé údaje před neoprávněným přístupem. Tento systém také odpovídá mezinárodním standardům v oblasti správy svěřenského majetku.

Pro získání přístupu do neveřejné části rejstříku musí oprávněné osoby prokázat svou totožnost a oprávnění k nahlížení. Žádost o nahlédnutí se podává rejstříkovému soudu, který posoudí oprávněnost požadavku. V případě schválení žádosti je přístup umožněn v rozsahu odpovídajícím prokázanému právnímu zájmu.

Rejstříkový soud má povinnost chránit údaje v neveřejné části před neoprávněným přístupem a zneužitím. Zároveň musí zajistit, aby oprávněné osoby měly k těmto údajům včasný a efektivní přístup. Porušení povinnosti mlčenlivosti o skutečnostech z neveřejné části rejstříku může být sankcionováno podle příslušných právních předpisů.

Systém rozdělení rejstříku na veřejnou a neveřejnou část se v praxi osvědčil jako účinný nástroj pro správu informací o svěřenských fondech. Umožňuje zachovat potřebnou míru transparentnosti při současné ochraně oprávněných zájmů všech zúčastněných osob. Tento model také přispívá k důvěryhodnosti institutu svěřenského fondu jako nástroje pro správu majetku.

Náležitosti návrhu na zápis fondu

Návrh na zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů musí obsahovat všechny zákonem stanovené náležitosti. Základním požadavkem je uvedení označení svěřenského fondu, které musí obsahovat slova svěřenský fond a musí být nezaměnitelné s označením jiného svěřenského fondu. Zakladatel fondu musí v návrhu uvést své identifikační údaje, včetně jména, příjmení, data narození a bydliště, případně názvu právnické osoby, identifikačního čísla a sídla.

Nezbytnou součástí návrhu je také uvedení údajů o svěřenském správci, který bude fond spravovat. U svěřenského správce se uvádějí obdobné identifikační údaje jako u zakladatele, přičemž svěřenským správcem může být jak fyzická, tak právnická osoba. V případě, že je ustanoveno více svěřenských správců, musí být v návrhu uvedeny údaje o všech těchto osobách.

K návrhu musí být přiloženo statut svěřenského fondu, který představuje základní dokument upravující fungování fondu. Statut musí být vyhotoven ve formě veřejné listiny, tedy notářského zápisu. Ve statutu musí být jasně definován účel fondu, způsob, jakým bude majetek spravován, podmínky pro výplatu plnění z fondu obmyšleným osobám a další podstatné náležitosti stanovené zákonem.

Důležitou součástí návrhu je také vymezení majetku, který má být do svěřenského fondu vložen. Tento majetek musí být přesně specifikován, včetně jeho hodnoty a způsobu, jakým bude do fondu převeden. V případě nemovitého majetku je nutné uvést přesnou identifikaci nemovitostí podle údajů z katastru nemovitostí.

Návrh musí obsahovat také údaje o obmyšlených osobách, pokud jsou v době podání návrhu známy. U obmyšlených osob se uvádějí jejich identifikační údaje v rozsahu obdobném jako u zakladatele. Pokud obmyšlené osoby nejsou v době vzniku fondu určeny, musí být ve statutu stanoven způsob jejich určení.

V návrhu je třeba uvést také den, ke kterému má být svěřenský fond zapsán do evidence. Tento den nesmí předcházet dni podání návrhu a nemůže být ani stanoven na den pozdější než tři měsíce od podání návrhu. K návrhu musí být připojeny také další dokumenty, zejména doklady o splnění podmínek pro výkon funkce svěřenského správce, jeho souhlas s ustanovením do funkce a případně také doklady o složení majetku do fondu.

Návrh na zápis svěřenského fondu podává notář, který sepsal statut svěřenského fondu. Notář odpovídá za správnost a úplnost údajů uvedených v návrhu. Návrh se podává elektronicky prostřednictvím formuláře, který je dostupný na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. K návrhu musí být připojeny všechny požadované přílohy v elektronické podobě.

Správce svěřenského fondu a jeho povinnosti

Správce svěřenského fondu představuje klíčovou osobu v celém systému fungování svěřenského fondu. Jeho role je nezastupitelná a nese významnou odpovědnost za řádnou správu a nakládání s majetkem, který byl do fondu vložen. Správce musí jednat s péčí řádného hospodáře a jeho povinnosti jsou jasně vymezeny zákonem i statutem konkrétního svěřenského fondu.

Mezi základní povinnosti správce patří především vedení přesné evidence o spravovaném majetku. Správce je povinen vést spolehlivé záznamy o stavu majetku, jeho správě a o všech významných událostech, které se správy týkají. Tyto záznamy musí být vedeny tak, aby bylo možné kdykoliv ověřit stav spravovaného majetku a hospodaření s ním.

V souvislosti s rejstříkem svěřenských fondů má správce povinnost zajistit včasný a řádný zápis všech zákonem požadovaných údajů. Musí neprodleně oznámit jakékoliv změny zapisovaných skutečností příslušnému soudu, který vede rejstřík svěřenských fondů. Správce odpovídá za správnost a úplnost údajů zapsaných v rejstříku a nese odpovědnost za případné škody způsobené uvedením nesprávných nebo neúplných informací.

Správce svěřenského fondu musí také pravidelně informovat beneficienty o stavu spravovaného majetku a o jeho správě. Tato informační povinnost zahrnuje poskytování pravidelných zpráv o hospodaření fondu, včetně detailního přehledu příjmů a výdajů. Beneficienti mají právo na informace o všech významných skutečnostech, které se týkají správy majetku ve svěřenském fondu.

V rámci své činnosti musí správce dodržovat přísná pravidla pro investování a nakládání s majetkem fondu. Veškeré investice musí být realizovány s ohledem na zachování hodnoty majetku a dosažení přiměřeného výnosu. Správce nesmí podstupovat nepřiměřená rizika a musí vždy jednat v nejlepším zájmu beneficientů fondu.

Důležitou součástí povinností správce je také zajištění daňových povinností svěřenského fondu. Správce odpovídá za řádné vedení účetnictví, podávání daňových přiznání a plnění dalších povinností vůči finančním úřadům. Musí sledovat veškeré změny v daňové legislativě a zajistit jejich správnou implementaci.

Správce svěřenského fondu musí také dbát na dodržování všech zákonných požadavků týkajících se praní špinavých peněz a financování terorismu. Je povinen provádět důkladnou identifikaci a kontrolu osob zapojených do fungování fondu a hlásit případné podezřelé transakce příslušným orgánům.

V případě ukončení správy musí správce zajistit řádné předání veškerého majetku a dokumentace novému správci nebo oprávněným osobám. Předání musí být provedeno transparentně a s důkladnou dokumentací všech předávaných položek. Správce je povinen poskytnout veškerou součinnost potřebnou pro hladký přechod správy na nového správce.

Lhůty pro zápis změn údajů

Zákonná povinnost zapisovat změny údajů do rejstříku svěřenských fondů je klíčovým aspektem správného fungování evidence svěřenských fondů. Svěřenský správce má povinnost podat návrh na zápis změny zapisovaných údajů bez zbytečného odkladu poté, co nastala rozhodná skutečnost. Tato lhůta není v zákoně přesně specifikována konkrétním počtem dnů, ale obecně se předpokládá, že by měla být dodržena v řádu několika pracovních dnů.

V případě změny v osobě svěřenského správce je situace specifická, neboť nový svěřenský správce musí podat návrh na zápis své osoby do rejstříku do 15 dnů ode dne, kdy se ujal funkce. Tato lhůta je pevně stanovena a její nedodržení může vést k sankčním následkům. Obdobně je tomu i u změny beneficienta svěřenského fondu, kdy musí být změna oznámena rejstříkovému soudu ve stejné patnáctidenní lhůtě.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat situacím, kdy dochází ke změně statutu svěřenského fondu nebo jeho zrušení. V těchto případech je nezbytné podat návrh na výmaz či změnu bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů od rozhodné události. Tato prodloužená lhůta reflektuje složitost procesů spojených s těmito zásadními změnami ve fungování svěřenského fondu.

Rejstříkový soud má po obdržení návrhu na zápis změny standardně lhůtu 5 pracovních dnů na provedení zápisu. Pokud jsou však v návrhu zjištěny nedostatky, soud vyzve navrhovatele k jejich odstranění a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Tato lhůta obvykle činí 15 dnů, ale soud může s přihlédnutím k okolnostem stanovit lhůtu delší či kratší.

Je důležité si uvědomit, že nedodržení zákonných lhůt pro zápis změn může mít závažné právní následky. Kromě možných sankcí ze strany rejstříkového soudu může dojít k situaci, kdy nezapsané změny nebudou účinné vůči třetím osobám. To může významně zkomplikovat právní vztahy a fungování svěřenského fondu jako takového.

Svěřenský správce by měl také pamatovat na to, že některé změny vyžadují doložení dodatečných dokumentů, jejichž získání může být časově náročné. Proto je vhodné začít s přípravou podkladů pro změnový zápis s dostatečným předstihem. Mezi tyto dokumenty mohou patřit například notářské zápisy, souhlasy dotčených osob, výpisy z různých evidencí či jiné listiny prokazující rozhodné skutečnosti.

V praxi se osvědčuje vést si interní evidenci všech změn a souvisejících lhůt, což pomáhá předcházet jejich zmeškání. Profesionální svěřenští správci často využívají specializované software nebo služby právních kanceláří, které jim pomáhají sledovat a dodržovat všechny zákonné termíny související se správou svěřenského fondu a vedením rejstříkové agendy.

Sankce při nesplnění registrační povinnosti

Nesplnění registrační povinnosti do rejstříku svěřenských fondů může mít pro zúčastněné osoby závažné právní následky. Zákon o veřejných rejstřících stanovuje několik druhů sankcí, které mohou být uplatněny v případě porušení povinnosti zapsat svěřenský fond do rejstříku. Především je třeba zdůraznit, že nezapsaný svěřenský fond nemůže plně fungovat v právním styku a jeho existence může být zpochybněna třetími stranami.

Parametr	Svěřenský fond rejstřík
Správce evidence	Ministerstvo spravedlnosti ČR
Veřejná přístupnost	Částečně veřejný
Forma vedení	Elektronická
Právní úprava	Zákon č. 304/2013 Sb.
Povinnost zápisu	Povinný ze zákona

Rejstříkový soud může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč osobám, které nesplní povinnost podat návrh na zápis zákonem stanovených údajů do rejstříku svěřenských fondů. Tato pokuta může být ukládána opakovaně, dokud nedojde k nápravě protiprávního stavu. V praxi to znamená, že svěřenský správce, zakladatel nebo jiná oprávněná osoba může čelit významným finančním postihům.

Další významnou sankcí je skutečnost, že nezapsaný svěřenský fond nemůže nabývat majetek od třetích osob, které jednají v dobré víře v zápis ve veřejném rejstříku. To může významně omezit možnosti správy a rozmnožování majetku svěřenského fondu. Třetí osoby mohou odmítnout uzavření smlouvy s nezapsaným svěřenským fondem z důvodu právní nejistoty a nedostatku transparentnosti.

V případě, že svěřenský fond není řádně zapsán, může to mít také negativní dopady na daňové povinnosti. Finanční úřady mohou zpochybnit daňové výhody a odpočty související s existencí svěřenského fondu. Nezapsaný svěřenský fond může být považován za neexistující pro daňové účely, což může vést k dodatečnému vyměření daně a souvisejícím sankcím.

Významným aspektem je také odpovědnost svěřenského správce, který může být osobně odpovědný za škodu způsobenou nesplněním registrační povinnosti. Správce má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, a pokud tuto povinnost poruší nezapsáním fondu do rejstříku, může nést osobní odpovědnost za vzniklou škodu. Tato odpovědnost může zahrnovat nejen přímé finanční ztráty, ale i ušlý zisk nebo poškození dobré pověsti.

Kromě finančních sankcí může nesplnění registrační povinnosti vést k problémům při jednání s bankami a jinými finančními institucemi. Tyto instituce často vyžadují výpis z rejstříku svěřenských fondů jako podmínku pro poskytnutí svých služeb. Bez řádné registrace může být obtížné nebo nemožné založit bankovní účet pro svěřenský fond nebo získat úvěr.

V extrémních případech může dlouhodobé ignorování registrační povinnosti vést až k návrhu na zrušení svěřenského fondu soudem. To by znamenalo nucené ukončení existence fondu a nutnost vypořádání majetku podle podmínek stanovených v zakládací listině nebo podle zákonných ustanovení.

Přístup k informacím v rejstříku

Přístup k údajům ve svěřenském rejstříku je upraven zákonem a řídí se specifickými pravidly, která zajišťují rovnováhu mezi transparentností a ochranou soukromí. Veřejná část rejstříku svěřenských fondů je přístupná každému bez omezení, a to prostřednictvím dálkového přístupu na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti. V této veřejné části lze nalézt základní informace o svěřenském fondu, jako je jeho označení, účel, datum vzniku a případně také datum zániku.

Neveřejná část rejstříku obsahuje citlivější údaje, ke kterým mají přístup pouze oprávněné osoby. Mezi tyto osoby patří zejména svěřenský správce, zakladatel fondu, obmyšlený a další osoby, které prokáží právní zájem na nahlížení do těchto informací. Orgány veřejné moci, především soudy, finanční úřady a další státní instituce, mají k neveřejné části rejstříku přístup v rozsahu nezbytném pro výkon své působnosti.

Pro získání přístupu k neveřejné části rejstříku je nutné podat žádost příslušnému soudu, který vede rejstřík svěřenských fondů. Žadatel musí prokázat svůj právní zájem na nahlížení do neveřejné části a doložit svou totožnost. Soud následně posoudí oprávněnost žádosti a rozhodne o jejím případném schválení. V případě schválení žádosti získá žadatel přístupové údaje k elektronickému systému rejstříku.

Významnou roli v přístupu k informacím hraje také ochrana osobních údajů. Údaje o fyzických osobách jsou chráněny v souladu s GDPR a dalšími právními předpisy. Proto jsou některé informace dostupné pouze v omezeném rozsahu nebo jsou zcela znepřístupněny veřejnosti. To se týká například rodných čísel, údajů o bydlišti nebo dalších osobních údajů, které by mohly vést k neoprávněnému zásahu do soukromí dotčených osob.

Rejstřík svěřenských fondů také umožňuje získávání výpisů a opisů z veřejné části, a to buď v elektronické podobě, nebo v listinné formě na pracovištích Czech POINT. Tyto dokumenty mají povahu veřejné listiny a lze je použít jako důkazní prostředek v různých řízeních. Pro získání výpisu z neveřejné části rejstříku je opět nutné prokázat oprávněný zájem a splnit zákonné podmínky.

Systém přístupu k informacím v rejstříku svěřenských fondů je navržen tak, aby vyvažoval potřebu transparentnosti s ochranou oprávněných zájmů všech zúčastněných stran. Důležitou součástí systému je také zabezpečení dat a prevence jejich zneužití. Proto jsou přístupová práva pravidelně kontrolována a aktualizována, a veškeré přístupy do systému jsou logovány pro případnou pozdější kontrolu.

Svěřenský fond je jako zahrada - musíte o ni pečovat, aby rostla a prosperovala, ale také ji musíte řádně registrovat, aby byla chráněna zákonem

Radmila Procházková

Ochrana osobních údajů zakladatelů fondu

V souvislosti s evidencí svěřenských fondů v rejstříku vyvstává důležitá otázka ochrany osobních údajů zakladatelů fondu. Zákon o evidenci svěřenských fondů stanovuje specifická pravidla pro zacházení s osobními údaji zakladatelů, přičemž je kladen důraz na vyvážení transparentnosti rejstříku a legitimního práva na soukromí.

Zakladatelé svěřenského fondu mají možnost požádat o znepřístupnění svých osobních údajů v rejstříku svěřenských fondů veřejnosti. Tato žádost musí být podána písemně a musí obsahovat relevantní odůvodnění. Rejstříkový soud následně posoudí oprávněnost takové žádosti, přičemž bere v úvahu zejména bezpečnostní rizika a oprávněné zájmy zakladatele. V případě schválení žádosti budou osobní údaje zakladatele viditelné pouze pro oprávněné orgány státní správy a další subjekty stanovené zákonem.

Ochrana osobních údajů se vztahuje především na citlivé informace, jako jsou rodná čísla, data narození, adresy trvalého pobytu a další identifikační údaje. Zvláštní pozornost je věnována případům, kdy je zakladatelem fondu fyzická osoba, která může být ohrožena na základě zveřejnění svých údajů. To se týká například osob působících v bezpečnostních složkách státu, soudců, státních zástupců nebo osob pod zvláštní ochranou.

Rejstříkový soud při správě osobních údajů postupuje v souladu s Obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a souvisejícími národními předpisy. Veškeré zpracování osobních údajů musí být založeno na zákonném důvodu a musí respektovat zásady minimalizace údajů a účelového omezení. Zakladatelé fondu mají právo na přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu a v určitých případech i na jejich výmaz.

V praxi se často setkáváme s situacemi, kdy zakladatelé svěřenského fondu požadují maximální diskrétnost při správě svého majetku. Rejstříkový soud musí v těchto případech pečlivě zvažovat rovnováhu mezi veřejným zájmem na transparentnosti svěřenských fondů a legitimním právem na ochranu soukromí zakladatelů. Důležitým aspektem je také prevence zneužití osobních údajů k nelegálním účelům, jako je například praní špinavých peněz nebo daňové úniky.

Systém ochrany osobních údajů v rejstříku svěřenských fondů je pravidelně aktualizován a vylepšován v reakci na nové bezpečnostní hrozby a technologický vývoj. Rejstříkový soud spolupracuje s Úřadem pro ochranu osobních údajů a dalšími relevantními institucemi při zajišťování adekvátní úrovně zabezpečení osobních údajů. Zvláštní důraz je kladen na kybernetickou bezpečnost a prevenci úniku dat, přičemž jsou implementována nejmodernější technická a organizační opatření pro ochranu citlivých informací.

Evidence skutečných majitelů fondu

Zákon o evidenci skutečných majitelů ukládá svěřenským fondům povinnost zapisovat své skutečné majitele do speciálního rejstříku. Skutečným majitelem svěřenského fondu se rozumí každá fyzická osoba, která je v pozici zakladatele, svěřenského správce, obmyšleného, osoby oprávněné dohlížet na správu fondu, případně osoby, která může vykonávat rozhodující vliv na fond. Tato evidence je vedena rejstříkovými soudy a je částečně veřejně přístupná.

Proces zápisu skutečného majitele do evidence začíná podáním návrhu na zápis, který může být učiněn pouze elektronicky prostřednictvím specializovaného formuláře. K návrhu je nutné přiložit dokumenty prokazující zapisované skutečnosti, například zakladatelské právní jednání svěřenského fondu, doklady o totožnosti zapisovaných osob či jejich souhlasy se zápisem. Rejstříkový soud má na provedení zápisu lhůtu pěti pracovních dnů od podání návrhu.

Významnou změnou, kterou přinesla novela zákona o evidenci skutečných majitelů, je rozšíření okruhu údajů, které jsou veřejně přístupné. Veřejnost má nyní přístup k základním identifikačním údajům o skutečných majitelích, včetně jejich jména, státu bydliště, roku a měsíce narození, státního občanství a povahy postavení skutečného majitele. Některé citlivé údaje, jako například přesné datum narození či adresa pobytu, zůstávají neveřejné a jsou přístupné pouze oprávněným osobám a orgánům veřejné moci.

Svěřenský fond má povinnost udržovat údaje v evidenci skutečných majitelů aktuální. Jakákoliv změna v osobě skutečného majitele nebo v zapisovaných údajích musí být do evidence promítnuta bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů od vzniku rozhodné skutečnosti. Nesplnění této povinnosti může vést k uložení sankce až do výše 500 000 Kč.

Evidence skutečných majitelů slouží především k zajištění transparentnosti vlastnických struktur a k prevenci praní špinavých peněz. Důležitou funkcí evidence je také poskytování informací pro účely veřejné správy, zejména v oblasti daňové správy a boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. Údaje z evidence mohou využívat také povinné osoby podle zákona proti praní špinavých peněz při provádění kontroly klienta.

Pro svěřenské fondy je klíčové věnovat evidenci skutečných majitelů náležitou pozornost, neboť nesrovnalosti v evidenci mohou mít závažné důsledky. Kromě finančních sankcí může dojít k omezení výkonu hlasovacích práv nebo práva na podíl na zisku. V extrémních případech mohou nesrovnalosti v evidenci vést až k nemožnosti účastnit se zadávacích řízení veřejných zakázek nebo čerpat dotace z veřejných zdrojů.