Výpověď smlouvy na dobu určitou ze strany zaměstnance: Co potřebujete vědět

Výpovědní lhůta u smlouvy na dobu určitou

Smlouva na dobu určitou se od té na dobu neurčitou liší především existencí jasně daného data ukončení pracovního poměru. To ale neznamená, že by nemohla skončit dříve. Zaměstnanec může dát výpověď i v průběhu trvání smlouvy na dobu určitou. Výpovědní lhůta je v tomto případě stejná jako u smlouvy na dobu neurčitou, tedy standardně dva měsíce. Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Existují ale i výjimky, kdy je možné dát výpověď i bez výpovědní lhůty. Jedná se o případy, kdy zaměstnanci v práci brání vážné zdravotní důvody, zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu včas nebo porušil závažným způsobem své povinnosti. Vždy je ale vhodné si situaci před podáním výpovědi důkladně promyslet a zvážit všechny možnosti. Doporučuje se také seznámit se s obsahem pracovní smlouvy, kde mohou být uvedeny specifické podmínky pro podání výpovědi. V případě nejasností je vhodné se obrátit na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Výpověď dohodou obou stran

Výpověď dohodou je specifickým způsobem ukončení pracovního poměru, který se liší od klasické výpovědní lhůty. V případě smlouvy na dobu určitou platí, že ji nelze standardně vypovědět před uplynutím sjednané doby. Existují však výjimky, kdy je možné smlouvu ukončit dříve, a to: dohodou obou stran, výpovědí z důvodu hrubého porušení povinností, nebo okamžitým zrušením. Výpověď dohodou je dvoustranný právní akt, který vyžaduje souhlas jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.

Zaměstnanec, který chce ukončit pracovní poměr na dobu určitou dohodou, by měl se obrátit na svého zaměstnavatele a sdělit mu svůj záměr. Důležité je dosáhnout oboustranné shody na všech aspektech ukončení pracovního poměru, jako je datum ukončení, případné finanční vyrovnání nebo nevyčerpaná dovolená.

I když zákon nestanovuje žádnou formu pro výpověď dohodou, je vhodné ji sepsat písemně a nechat oběma stranami podepsat. Písemná forma slouží jako důkaz o dohodě a pomáhá předcházet případným sporům v budoucnu. Vzor dohody o ukončení pracovního poměru lze nalézt na internetu nebo je možné se obrátit na odborníka, například právníka specializujícího se na pracovní právo.

Výpověď z vážných důvodů

Výpověď z vážných důvodů představuje specifický případ ukončení pracovního poměru na dobu určitou ze strany zaměstnance. Na rozdíl od výpovědi s výpovědní dobou, která je možná jen ve výjimečných případech stanovených zákoníkem práce nebo přímo v pracovní smlouvě, umožňuje výpověď z vážných důvodů zaměstnanci ukončit pracovní poměr i před uplynutím sjednané doby. Důležité je, že tyto důvody musí být natolik závažné, že po zaměstnanci nelze spravedlivě požadovat, aby v práci dále pokračoval.

Zákoník práce výslovně neuvádí, co vše lze považovat za vážný důvod pro výpověď. Mezi nejčastější důvody patří zdravotní problémy zaměstnance, šikana nebo diskriminace na pracovišti, neplacení mzdy ze strany zaměstnavatele, stěhování z důvodu sloučení rodiny nebo změna pracovních podmínek, která je pro zaměstnance nevýhodná.

V případě podání výpovědi z vážných důvodů je nezbytné, aby zaměstnanec svůj krok písemně zdůvodnil a uvedl všechny relevantní skutečnosti, které ho k tomuto kroku vedly. Doporučuje se také přiložit k výpovědi důkazy, které tvrzení zaměstnance dokládají, například lékařskou zprávu, svědectví kolegů nebo fotografie.

Je důležité si uvědomit, že posouzení závažnosti důvodů pro výpověď je vždy individuální a odvíjí se od konkrétních okolností případu. Pokud má zaměstnanec pochybnosti o tom, zda jsou jeho důvody pro výpověď dostatečné, je vhodné se obrátit na odborníka, například na právníka specializujícího se na pracovní právo.

Zkušební doba a její ukončení

Zkušební doba je institut, který umožňuje oběma stranám pracovního poměru, tedy jak zaměstnanci, tak i zaměstnavateli, ověřit si během prvních měsíců trvání pracovního poměru, zda jim daný pracovní poměr vyhovuje. Během zkušební doby může kterákoli ze stran ukončit pracovní poměr z jakéhokoli důvodu nebo i bez udání důvodu, a to s kratší výpovědní lhůtou. V případě smluv na dobu určitou platí stejná pravidla pro zkušební dobu jako u smluv na dobu neurčitou. Pokud se zaměstnanec rozhodne ukončit pracovní poměr ve zkušební době, musí tak učinit písemnou formou a doručit výpověď zaměstnavateli. Zaměstnanec nemusí ve výpovědi uvádět důvod svého rozhodnutí. Výpovědní lhůta ve zkušební době činí 15 dnů a začíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi zaměstnavateli. Ukončení pracovního poměru ve zkušební době ze strany zaměstnance je jeho právem a zaměstnavatel je povinen toto rozhodnutí respektovat.

Ukončení pracovního poměru bez udání důvodu

V případě smluv na dobu určitou je situace trochu jiná. Zaměstnanec, který uzavřel pracovní poměr na dobu určitou, nemá ze zákona automaticky právo dát výpověď bez udání důvodu. Existují zde ale výjimky. Pokud je ve smlouvě výslovně uvedeno, že zaměstnanec může dát výpověď i bez udání důvodu, postupuje se standardním způsobem. Důležité je si uvědomit, že absence této možnosti ve smlouvě neznamená, že zaměstnanec nemůže pracovní poměr ukončit. Vždy existuje možnost domluvy se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodou.

Tato varianta je často výhodnější pro obě strany, jelikož umožňuje flexibilní ukončení pracovního poměru za vzájemně přijatelných podmínek. Pokud se zaměstnanec ocitne v situaci, kdy potřebuje předčasně ukončit pracovní poměr na dobu určitou a ve smlouvě nemá klauzuli o výpovědi bez udání důvodu, je vhodné, aby se obrátil na svého zaměstnavatele a pokusil se s ním dohodnout na nejvhodnějším řešení.

Výpověď ze strany zaměstnance u smlouvy na dobu určitou je možná, i když to zákoník práce výslovně neuvádí. Zaměstnanec musí dodržet výpovědní lhůtu a uvést důvod výpovědi, pokud to smlouva vyžaduje.

Zdeněk Dvořák

Důležité dokumenty k výpovědi

Při podávání výpovědi ze strany zaměstnance u smlouvy na dobu určitou se zpravidla nevyžaduje žádný specifický dokument. Platí zde totiž princip, že výpověď nemusí mít písemnou formu, pokud se strany nedohodly jinak. To znamená, že výpověď můžete podat i ústně. Nicméně, z důvodu předcházení případným sporům a prokazování, že k výpovědi skutečně došlo, je vždy vhodné podat výpověď písemně. V takovém případě by výpověď měla obsahovat základní identifikační údaje zaměstnance i zaměstnavatele, datum vzniku pracovního poměru, datum podání výpovědi a datum, kdy má pracovní poměr skončit. Dále je vhodné uvést důvod výpovědi, i když to zákon v tomto případě výslovně nenařizuje. Pamatujte, že výpovědní doba začíná běžet prvním dnem následujícím po dni, kdy byla výpověď doručena druhé smluvní straně.

Doručení výpovědi zaměstnavateli

Výpověď ze strany zaměstnance u smlouvy na dobu určitou se řídí přísnějšími pravidly než u smlouvy na dobu neurčitou. Zaměstnanec nemůže dát výpověď jen tak z jakéhokoli důvodu, ale pouze z důvodů výslovně stanovených v zákoníku práce, například z důvodu nemožnosti souběžně vykonávat zaměstnání a studium při splnění určitých podmínek, z důvodu přechodu na jinou práci zprostředkovanou úřadem práce nebo z důvodu porušení povinností zaměstnavatele.

Pokud má zaměstnanec prokazatelný důvod pro podání výpovědi, je důležité doručit ji zaměstnavateli správným způsobem. Nejlepší je doručit výpověď osobně s potvrzením o přijetí na kopii výpovědi. Pokud to není možné, je možné ji zaslat doporučeně s dodejkou na adresu sídla firmy nebo provozovny, kde je zaměstnanec evidován. Důležité je, aby byla výpověď doručena do vlastních rukou zaměstnavatele nebo osoby oprávněné jednat jeho jménem. Nestačí tedy vhodit výpověď do schránky v sídle firmy.

Zaměstnanec by si měl vždy ponechat kopii výpovědi s potvrzením o doručení pro případné budoucí spory. V případě pochybností o doručení výpovědi je na zaměstnanci, aby prokázal, že ji zaměstnavatel obdržel.

Potvrzení o přijetí výpovědi

Potvrzení o přijetí výpovědi je dokument, kterým zaměstnavatel stvrzuje, že obdržel výpověď od zaměstnance. V případě smluv na dobu určitou se na podání a přijetí výpovědi vztahují specifická pravidla. Zaměstnanec může dát výpověď ze smlouvy na dobu určitou pouze z důvodů výslovně stanovených v zákoníku práce nebo v pracovní smlouvě. Mezi tyto důvody patří například: přeložení zaměstnance, zdravotní důvody, porušení povinností ze strany zaměstnavatele. Výpovědní doba u smluv na dobu určitou se řídí zákoníkem práce nebo ujednáním v pracovní smlouvě. V případě, že pracovní smlouva nestanoví jinak, činí výpovědní doba 2 měsíce. Zaměstnanec by měl podat výpověď písemně a doručit ji zaměstnavateli. Zaměstnavatel je povinen potvrdit zaměstnanci přijetí výpovědi, a to nejčastěji písemně na kopii výpovědi. Potvrzení by mělo obsahovat datum doručení výpovědi, jméno a podpis osoby, která výpověď převzala. V případě sporu o platnost výpovědi slouží potvrzení o přijetí jako důkaz o tom, že zaměstnavatel výpověď obdržel a kdy se tak stalo.

Práva zaměstnance po podání výpovědi

I když je smlouva na dobu určitou časově omezená, neznamená to, že by zaměstnanec neměl žádná práva v případě, že se rozhodne podat výpověď. Zaměstnanec může dát výpověď i v průběhu trvání smlouvy na dobu určitou. V takovém případě platí stejná pravidla jako u výpovědi ze strany zaměstnance u smlouvy na dobu neurčitou, pokud se smluvní strany nedohodly jinak. Zaměstnanec musí dodržet výpovědní lhůtu, která činí ze zákona dva měsíce, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem jinak. Výpovědní lhůta začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. Během výpovědní lhůty má zaměstnanec nárok na placené volno pro hledání nového zaměstnání v rozsahu 2 dnů v týdnu, a to i v případě, že dává výpověď z pracovního poměru sjednaného na dobu určitou. Zaměstnanec se může se zaměstnavatelem dohodnout na jiném rozvržení volna pro hledání nového zaměstnání nebo i na poskytnutí náhradního volna místo placeného volna. Důležité je také zmínit, že i během výpovědní lhůty má zaměstnanec nárok na všechny benefity plynoucí z pracovního poměru, jako by pracoval ve standardním režimu.

Následky nedodržení výpovědní lhůty

Nedodržení výpovědní lhůty ze strany zaměstnance u smlouvy na dobu určitou může mít nepříjemné následky. Zaměstnavatel může požadovat náhradu škody, která mu z porušení této povinnosti vznikla. Pro zaměstnance to znamená, že by musel hradit náklady spojené s hledáním a zaučením nového pracovníka, ušlou mzdu za dobu, kdy pozice nebyla obsazená, a další výdaje.

Výše náhrady škody se odvíjí od konkrétní situace a výše škody, kterou zaměstnavatel prokáže. V extrémních případech může dosáhnout až výše mzdy, kterou by zaměstnanec obdržel po zbytek trvání sjednané doby určité.

Kromě finančních postihů může nedodržení výpovědní lhůty negativně ovlivnit i budoucí kariéru zaměstnance. Zaměstnavatelé si často předávají reference a informace o potenciálních zaměstnancích. Pověst nespolehlivého pracovníka, který nedodržuje smluvní podmínky, může značně zkomplikovat hledání nové práce.

Je proto v zájmu každého zaměstnance, aby výpovědní lhůtu dodržel. Pokud to z vážných důvodů není možné, je vhodné se pokusit se zaměstnavatelem dohodnout na dřívějším ukončení pracovního poměru.

Soudní spor se zaměstnavatelem

Smlouva na dobu určitou skýtá jistotu zaměstnání na předem danou dobu, ale co když se vaše plány změní a potřebujete odejít dříve? Výpověď ze strany zaměstnance je možná i u tohoto typu smlouvy, ale je potřeba znát specifika. Zákoník práce v ustanovení § 48 jasně definuje podmínky výpovědní doby u smluv na dobu určitou. Zaměstnanec může dát výpověď z důvodu, kdy mu v souvislosti s daným zaměstnáním nastala situace, pro kterou nemůže rozumně v práci pokračovat. Co ale znamená "rozumně", je často předmětem sporů.

Srovnání výpovědi ze smlouvy na dobu určitou a neurčitou ze strany zaměstnance

Vlastnost	Smlouva na dobu určitou	Smlouva na dobu neurčitou
Výpovědní doba ze strany zaměstnance	2 měsíce (pokud není ve smlouvě uvedeno jinak)	2 měsíce (pokud není ve smlouvě uvedeno jinak)
Možnost zkrácení výpovědní doby dohodou	Ano	Ano
Nutnost uvádět důvod výpovědi	Ne	Ne

Zaměstnanec by měl být schopen doložit a zdůvodnit, proč nemůže v práci pokračovat. Může se jednat o vážné rodinné důvody, stěhování za partnerem do jiného města, nástup na atraktivnější pracovní pozici s lepšími podmínkami, nebo třeba i zdravotní problémy z důvodu stresu na pracovišti. Důležité je, aby zaměstnanec dokázal, že situace nastala až po uzavření smlouvy a nebylo možné ji předvídat.

Pokud zaměstnavatel s výpovědí nesouhlasí a trvá na dodržení smluvního vztahu, může spor skončit až u soudu. Soud pak posuzuje oprávněnost výpovědi a zvažuje argumenty obou stran. Pro zaměstnance je proto klíčové mít pádné argumenty a důkazy, které jeho situaci doloží. V opačném případě se vystavuje riziku soudního sporu a případné povinnosti doplatit zaměstnavateli ušlý zisk za předčasně ukončenou smlouvu.

Bezplatná právní pomoc a poradenství

Pokud jsi zaměstnaný na dobu určitou a uvažuješ o výpovědi, je důležité znát svá práva a povinnosti. Na rozdíl od smluv na dobu neurčitou, u smluv na dobu určitou typicky nemáš ze zákona možnost dát výpověď. Existují však výjimky, kdy je výpověď možná i u smlouvy na dobu určitou, například pokud je to výslovně uvedeno v tvé pracovní smlouvě nebo v kolektivní smlouvě, která se na tebe vztahuje.

Pokud si nejsi jistý/á svými možnostmi, doporučujeme obrátit se na odborníka na pracovní právo. Bezplatnou právní pomoc a poradenství v oblasti pracovního práva můžeš získat například u:

obvodních soudů (v rámci jejich asistentské služby)

odborových organizací

neziskových organizací zaměřených na ochranu práv zaměstnanců.

Odborníci ti poradí s výkladem tvé pracovní smlouvy a s tvými možnostmi v dané situaci. Pomohou ti také s přípravou případné výpovědi a sepsáním všech potřebných dokumentů. Pamatuj, že neznalost zákona neomlouvá a je vždy lepší se předem informovat o svých právech a povinnostech.